A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Indie - Cestopisy

Velká cesta Indií a Nepálem

Velká cesta Indií a Nepálem

Webove album na adrese HTTP://indienepal2008.ic.cz

Novinky:
07.03.2009: Mili (Milada Petrů) ve studiu ČRo hovoří o hulmanech, Indii a nártounech- viz níže

Prosim laskaveho ctenare o strpeni pri tvorbe tohoto blogu, tolik zazitku (radosti i utrpeni) se proste neda dat na papir, rozumej natukat na web, jen tak vod boku.

Kapitola 1) Ja jsem do Indie prisel a jak mi bylo ….

Prvni setkani s Indii v Delhi bylo dost narocne a to i presto, ze jsme prileteli asi v 03:30 hod.
Obrazky jako vystrizene z dokumentu National Geographic - zesinale osoby spici na zemi v letistni hale i pred ni,
hromady krvavych plivancu od rozzvykaneho panu, spina, prach, kravske exkrementy, zebraci.
A velice doterni prodejci turistickych cetek se na nas lepi jako vosy na cukrovou vatu. Ale chce to trochu vice te psychicke odolnosti a clovek
si zvykne. Nekteri kolegove to vask snasi hure.
Nase cesta je koncipovana skoro stejne jako by slo o inidivdualni cestu s tim, rozdilem, ze nam Milada (pruvodce) shani dopravu, tj. cykoloriksy,
motoriksy, taxiky, letenky, jizdenky na vlaky a autobusy.
Ubytovani je jiz rezervovano dopredu a vesmes jde o turisticke hotely kategorie 2. (1. kat. Rs.20-100, 2. kat. Rs. 100-250….. 9.kategorie >Rs. 2500).
Kurs je nyni asi Rs. 47 za 1USD, nepalska rupie asi NRp. 80 za 1USD.
V Indii je asi o 50% levneji nez v Nepalu. Rozdil je velmi znacny:
Indie: prach, spina, bida, nemoci, vlezlost, prelidnenost, strkani, mackani, i 3 dny nebylo maso i pivo nebo whisky, skvele hinduisticke pamatky
Nepal: cisto, klid, pohoda, lepsi uroven ubytovani, maso a chlast je vsude. Obrovskym dobrudzstvim je cestovani vlakem, a to i lepsi tridou, jako treba 2nd class sleeper nebo dokonce 1st class sleeper.
Po prijezdu vlaku jsme s vsemi bagly pobihali po perone, hledajice jediny vagon 1. luzkove tridy, jelikoz nebyva vzdy oznacen. Vlakovi zrizenci
obvykle nic nevi, stejne jako kdy zpozdeny vlak prijede.
Kdyz jsme se do vagonu dostali, jeste nebylo vyhrano, nebot vsechna lehatka vsech kupe byla obsazena.
Velice ochotna ozbrojena vlakova ochranka (velitel disponuje puskou z prvni svetove valky, ostatni vlastni dlouhe bambusove tyce) pomohla pruvodcimu vystrnadit indicke cmoudy, kteri zabraly misto neopravnene. Usporadani vagonu trvalo asi pul hodiny, pak uz do rana nebyl zadny problem.
Zajimave, ze ve druhe tride nam indove uvolnily mista bez remcani, ale nikdy se to neobeslo bez mackani a tlacenic. Jen si predstavme vagon s kupe, ktery je uz tak nabity, a najednou nastoupi 14 lidi s jednim az dvema batohy velikosti 60-80 litru. Proste na prasky.
K nejpikatnejsim situacim dochazi na nadrazi v dobe, kdy nejde elektrina, klidne i nekolik hodin. JAko treba v Mahebe, kdy prostor pred nadraznim osvetluje 1 zarivka a lze tusit, ze ledabyle rozhazene hromady predstavuji lidi - cestujici, lezici a spici, cekajici na nekolik dni na volne misto ve vlaku. Scena jako ve znamem hororovem filmu o Zombie.
Peron 1. nastupiste je rovnez poset lezicimi tely tech stastnesich cestujicich, kteri jiz jizdenku maji. Cekarna je totiz plna. Ale prazdna je cekarna pro cestujici 2. a lepsi tridy. Tato se stava na 2 hodiny nasim domovem, nekteri zombici se zvedaji, vytvori divacky hloucek a mlcky nas pozoruji.
Po case se usadil u nasich dveri velmi drobny ind-zebrak a jal se vydelavat hrou na pistalku. Moc mu to neslo, ale obdiv i drobny peniz si ziskal imitaci hlaseni nadrazniho rozhlasu, samozrejme v hindstine. Ve svatem meste Varanasi to bylo taky dost i pro otrle - znama svata stoka Ganga tu a tam obnazi sve vnitrnosti - tlejici a nafoukly pes smrdi asi 50 metru daleko, mrtvy buvol lehce se pohupujici na vodni hladine laka mrchozrouty.
Ale pohled na zpola ohlodane telicko maleho ditete snese bez oklepani asi malokdo. Bez problemu je k dispozici hasis a marihuana, maso vsak je problem. Ale jak kde. Treba v Agre (ubytovnu jsme meli asi 50 metru od jizni brany do Taj Mahalu) bylo take vsechno. Vyhlidkovy let okolo masivu Himalaji byl super, i do kokpitu jsme se dostali. V Nepalskem narodnim parku Chitwan ziji volne nosorozci, tygri, medvedi a velmi vzacni krokodyli Gavial indicky. Ikdyz jsme jako skupina o 14 lidech meli sebou 4 pruvodce, po bezpecnostni instruktazi co delat, kdyz bychom byli vystaveni kontaktu s nosorozcem nebo medvedem, prestali vsichni mluvit nahlas, nasucho polkli a naslapovali velmi tise.

Gaviál indický Uz musim koncit.
Zdravi cetovatel Lada 1.11.2008 - Sauraha, Chitwan, Nepal *
2.11.2008 15:45 - Odjezd z NP Chitwan do rusne vesnice Tandi Bazaar, dopravni krizovatky. V dopravni kancelari hlasi zpozdeni asi 45 minut.
17:30 odjezd. I kdyz mame jizdenky, Konduktor musi neukaznene cestujici vyhodit, nekteri jdou na strechu, nekteri vystupuji. Autobus je v hroznem stavu, rozvrzany, neudrzovany, spinavy, ostatne jako jine dopravni prostredky. A to by mel byt autobus vyssi tridy.
Nektere sedaky jsou zcela utrzene, takze po prejezdu vetsich nerovnosti a pri katapultaci do vysky asi tak 30 cm se sedak nevrati do sve polohy a chudak cestujici dopadne do nedefinovane loze. O ostrych hranach a jinych nebezpecnych vycnelcich skoda mluvit. Proste cestovani je vzdy na vlastni nebezpeci.
Zadni sedadla, u nas zvana zadni petka, je v Nepalu i Indii velmi amatersky setavena jako zadni sestka a to z cca 3 ruznych typu autobusu. Cela rada navice nejak nasikmo, takze na prave strane je prostor pro nohy dostatecny, na strane leve je prostor pro male dite. Kuriozne pusobi treti sedadlo, jehoz sedak je je o 10 cm nizsi nez okolni. Pocet sedadel je rozumny pro Nepalce nebo Indy, kteri se jinak hrozne radi tlaci, nikoliv vsak pro Evropany. Jarek fasuje toto misto, vydrzi na nem asi 3,5 minuty. Vypomaha Jarda svym spacakem a vyplnuje jim onu diru.
Docela nas udivuje, ze mistenkovy dalkovy autobus s delkou jizdy 12 hodin nema polovinu zadnich skel - na leve strane je dira neumele vyplnena zterelou preklizkou, na leve zcela chybi. Venku je vsak vendro, tak to snad nebude vadit.
Po nekolika kilometrech zjistujeme zoufalost situace. Autobus se riti obrovskou rychlosti, ridic chce asi dohnat zpozdeni. Zadnimi okny tahne dovnitr na zadni radu takovy vichr, ze by bylo mozna lepsi se schovat na strese za nejake zavazadlo. Nejakej Nepalskej magor, sedici u leveho zadniho okna vedle mne, se zacne pretahovat s Evou o sklenene okono - preklizku nikdo nechce. Nepalec vzteky kousek preklizky ulomi a vyhodi ven. Tim vznikne samozrejme dalsi dira, proud vzduchu se zvysuje. Nakonce se Nepalec nasere zcela a preklizkove okno vytrhne a vyhodi okennim otvorem. Jestli to nekoho venku zasahlo, zcela jiste je jiz hospitalizovan.
Proud vzduchu dosahuje maxima, autobus skace jak nadmuta koza, asi tak 30 cm vysoko, nekteri cestujici stenaji od bolesti patere.
Nepalec, ac ofukovan silnymi vichry a zdaleka jiz ne teplymi, nebot je jiz tma, viditelne nevi, co ma delat a jak si sednout. Kdyby mel neco v hlave, mohl vichr zmirnit zaclonkou. Ale tato velmi skakajici polotkanina v nem vyvolala jeste vetsi amok, takze nakonec zaclonku strhl i s krouzky z vodici tyce, vlastne nejake plastove trubky, a vyhodil ven. Teplota vichru se snizuje, autobus skace, konec cesty v nedohlednu. Nepalec se obleka do vrstev pradla, snazi se byt od okny co nejdale, tlaci se na mne zady. A ke vsemu hlasite cosi povida nejake Nepalce na prave strane. A znovu a znovu. Eva je viditelne nasrana, snazi se mu to dat najevo. Nepalec reaguje - sorry. Ale jen na par minut. Po chvili zacne zpivat Dzingle Bell, jeho lokty se zaryvaji do mych stehen, asi mne ma za univerzalni operatko. Zacina Eve hladit vlasy.
Po 200 km zastavujeme na technickou prestavku, ridic s konduktorem zalepuji okna nejakou polyetylonovou folii a lepici paskou. Levou stranu obalem z kartonove krabice. Presazujeme Nepalce na nejmensi sedadlo ke svym krajanum. Jarkovu nasranost resi Milada vymenou mista. At si taky uzije. Uzila si - po rozjezdu nabizi Nepalec Milade vodu, whisky a pan. Milada se bali do spankove polohy, Nepalec ji hladi zada, snad i zpiva ukolebavku. Milada mu neprijemnost asi dokazala vysvetlit, po chvili Nepalec usina. Autobus s cestujicimi skace dale vstric dalsimu dobrodruzstvi.
Šílený a votravný nepálec, vpravo Milada, Láďa. V popředí Jarda

Osnova pro dalsi kapitoly +++++++++++++++++++++++++

- Rozcarovani pri ukonceni jizdy pred rozvodnenou rekou
- preprava skupiny s kompletnimi zavazadly taxikem s ohradou, lodi a dobytcakem
- autobus na Nepalsko-Indickou hrancic, formality, na Indicke strane prisny imigracni urednik
- cesta trvala asi 28 hodin
- terennimi vozy do Darjeelingu v noci (2100m)
- hrozny hotel (nektere pokoje s plesnivymi stenami, neni tepla voda, neni elektricka zasuvka)
*
4.11.2008
- kosa, asi 10°C, mlha, cely den, obcas prsi.
- 04:00 hodinova cesta do Tiger Hill (2.585m) na vychod slunce v Himalajich, dav lidi, nic nebylo - mlha
- nakup caje, ulice s velmi strmym stoupanim
**
5.11.2008
- 08:30 Odjezd do Sikkim (asi 4 hodiny terenimi vozy).

Oblast jezera Changu Lake v nadmořské výšce 3750m je stále vojenská zona, nesmi se oddelit od skupiny a potulavat se jen tak. Predchozi vecer jsme museli necekane vyplnovat formalur 4A pro vstup do chraneneho prostoru a k tomu 1 pasovou fotografii. Odpovedny indicky pruvodce je za to zodpovedny. Stejne jako za jakekoliv zdravotni problemy s turisty. Porad jen rikal „nechlastejte, je to nebezpecene, nechte si to na vecer ..“. Dali jsme si tedy posledniho loka 7leteho rumu mistni vyroby (0,7litru na 70Kč) a ja si objednal jaka. 350 Rupii na prochazku podel jezera. Ale pozdeji, i kdyz jsem trochu chodil po rovine, byl nedostatek kysliku ve vzduchu dost znat. Ostatni silenci se dali na vystup strmeho svahu, aby mozna shledli kopec zvany Kanchenchunga (8538m/m) vzdaleny asi 100km. Dva zdatni jedinci si najali jaka za 800 Rupii. S jednim ucastnikem zajezdu, Pepou, se vsak ve strmem stoupani utrhl popruh se sedlem. Nastesti spadl tak sikovne, ze se nic nestalo. Odnesl to jen objektiv fotoaparatu za nekolik, tisicovek. Ceskych korun samozrejme. Cesta byla dlouha, cekal jsem v blizkosti vojenskeho tabora asi 4 hodiny, ale bylo to v poho. Ti co vylezli az nahoru tvrdili, ze to stejne za moc nestalo. Na zpatecni ceste jsme se jiz nikde nezastavovali, vzorne jsme dopili rum a navecer jsem dorazili do hotelu, vlastne guest housu.

K obrazkum viz dole: Ve vojenském prostoru blízko jezera Changu ve svazovem state Sikkim, asi 40 km od hlavniho mesta Gangtok lze spatřit vojáky (i kasty Sikh - s turbanem) s cedulkami „Rozsvitte svetla“ nebo „Jedte pomalu“.

Nové odkazy
Mili jako host ve studiu Českého rozhlasu - http://www.rozhlas.cz/priroda/porady/_zprava/547725 http://media.rozhlas.cz/_audio/00865506.mp3

Na jakovi se jede docela dobre, ale je tupej, jeste vic nez osel.

————— Dalsi fotky zatim tematicky nezarazene.———————– Zatim nevim, jaky vybrat z celkoveho poctu 1600 fotek ty nejzajimavejsi. Snad to nejak dopadne.

další cestopisy
Komentáře
3
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Neregistrovaný uživatel
17.12.2012 21:30 89.177.118.***
Re:  

:-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-)

  • Anonym (1)
Neregistrovaný uživatel
17.12.2012 21:29 89.177.118.***
 

O:-)

  • Anonym (2)
  • Anonym (5)
Tudy 21.11.2011 19:15
Díky  

Nádherně se to četlo, doufám, že brzy budou i fotky, asi zůstane pro mne tato destinace jen snem, ale to neznamená, že mne přestane zajímat. Díky :-[

  • Anonym (2)
  • Anonym (5)
Zpět na všechny diskuze